By Ole Victor, translated by Tereza Jeřábková

Graal je švédská dekorativní technika, která umožňuje pojednání foukaného skla propracovanými vzory a motivy. Základní charakteristikou této techniky je to, že dekorace je plně integrována do hmoty skla, narozdíl od ostatních technik, kdy je dekorace aplikována na povrch skla.

Tato technika je velmi komplikovaná a náročná nejen technicky ale i časově. Dělí se do tří kroků – baňka, dekorace a tvarování. Graal vyžaduje vysoce kvalifikovaného mistral foukače, který dokáže provést několik kritických operací, vyžadujících talent a zkušenosti, například přejímání vrstev různobarevného skla.

Na druhé straně, tato technika umožňuje umělci, který neovládá techniku foukání skla, navrhnout a zhotovit jeho vlastní barevné kompozice s pomocí sklářského mistra. Dekorace se vytváří jako druhý krok za studena, kdy je baňka s přejímanými barvami prorývána, probrušování, pískována, nebo leptána, tak aby vznikl zamýšlený dekor. Tento krok je časově náročný, ale nevyžaduje rychlé provedení.

Existuje několik variant Graalu a několik triků a způsobů, jak si práci ulehčit, s téměř shodným výsledkem. Jsou popsány v pedagogických dokumentech.

Graal jako dekorativní technika je blízce příbuzná Arielu, který vyšel z Graalu, jednak technologicky, ale také kulturně.

Zásluha na vzniku Graalu je připisována sklářskému mistru Knutu Bergqvistovi v Orreforsu v roce 1916. První kdo tuto techniku objevil a výtvarně využil byl umělec a designér Simon Gate v Orreforsu.